Turecké 'Oscary' ovládla diskriminace a tři deprimovaní policisté
Údílení cen, které má tímto za sebou teprve svůj čtvrtý ročník, pořádá nadace pro kinamatografii a audiovizuální kulturu TÜRSAK za podpory největšího tureckého mobilního operátora TURKCELL, jakožto vyvrcholení Týdne tureckého filmu probíhajícího v instanbulské čtvrti Beyoğlu, tradičním centru tureckého filmového průmyslu. Sám název cen odkazuje na nejproslulejší "filmovou" ulici Yeşilçam, jejíž jméno je zároveň synonymem pro Hollywoodem insporovanou tureckou tvorbu především v letech 1950 - 1980.
Ač bývají Yeşilçam Ödülleri přezdívány jako "turecké Oscary", není jejich předávání zamýšleno jako nějaká pompézní událost pro široké publikum a z nominovaných snímků zahrnujících jak komerční blockbustery, tak nenápadný klubový art, prefereruje téměř 3000 členná porota většinou tu druhou kategorii.
Role moderátorů letošního předávacího ceremoniálu se ujali herec Halit Ergenç (českým divákům známý jako Onur z Tisíce a jedné noci) a modelka Cansu Dere.
Trailer k filmu Çoğunluk
Za rok 2010 se v Turecku natočilo celkem 65 filmů a jen na projekcích v zahraničí prý vydělaly v přepočtu více jak miliardu korun. Některé z nich také získaly ceny na prestižních mezinárodních festivalech a diskutovalo se o nich v odborném tisku. Film se tedy stává jedním z hlavních pilířů turecké prestiže v zahraničí. Domáci odborníci z celé loňské produkce nominovali na ocenění celkem 17 snímků rozličných stylů a žánrů.
Vítězem v kategorii nejlepší film se podle očekávání stalo komorní drama Çoğunluk debutanta Serena Yüceho, jenž sleduje vnitřní proměnu tureckého mladíka, který se vzpírá brutalitě autoritativního otce zatímco navazuje vztah s dívkou pocházející z diskriminované kurdské menšiny. Snímek si z udílecího večera odnesl taktéž sošky za nejlepší scénář (Yüce), nejlepší mladý talent (Esme Madra, představitelka zmíněné Kurdky) a za nejlepší režisérský debut. V této kategorii byl začínající režisér již na podzim minulého roku oceněn i na festivalu v Benátkách.
Po čtyřech cenách získal také detektivní thriller Av Mevsimi, který se více než na samotné vyšetřování vraždy mladé dívky, z jejíhož těla se našla pouze paže, soustředí na osobní problémy trojice hlavních vyšetřovatelů a z detektivní žánrovky se tak postupně mění ve studii charakterů. Slavný režisér a scénárista Yavuz Turgul již má sice za sebou lepší a významnější snímky, přízeň poroty si však jeho nový film dokázal získat díky kameře (stál za ní Uğur İçbak), nejlepšímu herci ve vedlejší roli (Okan Yalabık) a nejlepší herečce ve vedlješí roli (Melisa Sözen). Překvapivou událostí bylo, že cenu za hlavní mužský herecký výkon pro Av Mevsimi vydobyl populární komik Cem Yılmaz, pro nějž byl psychicky labilní policista İdris vůbec první vážnou rolí. Deník Hüriyet uvádí, že Yılmaz ve své video-děkovačce celý sál pobavil ironickým komentářem, v němž se naoko podivoval nad segrací pohlaví v kategorii cen pro nejlepší herce / herečky.
Trailer k filmu Av Mevsimi
Několik nominací měla i westernová parodie Yahşi Batı, v níž si Yılmaz nejen zahrál, ale také k ní napsal scénář. Ta však nakonec dosáhla jen na cenu za výtvarné pojetí.
Jako nejlepší herečka byla oceněna Demet Akbağ za roli ve veleúspěšné komedii Eyyvah Eyvah a cena pro nejlepšího režiséra, spolu s cenou za nejlepší střih, po právu připadla světově oceňovanému filmaři Rehu Erdomovi za snímek Kosmos - fantaskní pocitové drama o vyšinutém "mesiášovi", který rozčeří stojaté vody v nejmenovaném pohraničním městěčku (natáčelo se v napůl tureckém a napůl ruském Karsu, jehož lokace ve spojení s brilatní kamerou dodávají filmu jedinečnou atmosféru).
Zatímco jiní se radovali, zklamaní museli být tvůrci dramatu Kavşak, jež bylo navzdory mnoha nominacím v hlavních kategoriích oceněno pouze za hudbu. Vítěz loňského Febiofestu, kurdsky namluvený turecko-německý snímek Min Dît (u nás uvedený pod názvem Děti z Diyarbakiru) měl pouze jednu nominaci (za mladý talent) a některé oceňované snímky se v nominační listině neobjevili vůbec. Řeč je především o filmu Bal, s nímž režisér Semih Kaplanoğlu získal hlavní cenu na německém festivale Berlinale a který měl i tu čest reprezentovat Turecko na letošních Oscarech. Žádné nominace se nedočkal ani největší loňský komerční hit - akční trhiller na téma islamofobie New York'ta Beş Minare, jehož režisér Mahsun Kırmızıgül vede již od dob svého veleúspěšného debutu Beyaz Melek (2007) studenou válku s tureckými filmovými kritiky.
Za neprávem opomenutý bych si dovolil označit i hollywoodsky stylizovaný detektivní thriller Ejder Kapanı.
Trailer k filmu Kosmos
Miroslav Libicher
Japonští pornoherci se počítají na desítky. Zahraniční zájemci o jejich práci na miliony
Provozovatelé anglojazyčných webů, které se věnují japonské pornografii, uvádějí, že velmi často dostávají zprávy od mužů z celého světa, kteří se zcela vážně ptají, co mají dělat, aby mohli v Japonsku působit jako pornoherci.
Miroslav Libicher
Visa a MasterCard chrání naši počestnost - hanbaté filmy z Japonska už si nekoupíme
Hlavním světovým regulátorem trhu s pornografií nejsou zákonodárci, ale provozovatelé platebních služeb.
Miroslav Libicher
Yua Mikami – idol z filmů pro dospělé
...aneb o nejvýznamnější světové pornoherečce, kterou jste (nejspíš) dosud neznali a znát byste ji měli.
Miroslav Libicher
Kapitán Irák zasahuje aneb komiksoví hrdinové ve službách ideologie a propagandy
Původně školní esej, která si klade za cíl představit na konkrétních příkladech různé způsoby, jakým je v komiksu zachycována, šířena či reflektována ideologie a jak je médium komiksu využíváno pro propagandistické účely.
Miroslav Libicher
Kterak Indové kolonizují Západ
...aneb (původně školní) esej mapující užívání "cool estetiky" v hindském populárním filmu.
Miroslav Libicher
"Co máš pod tou blůzkou?"
...aneb o filmové cenzuře v Indické republice a jejích ideologických východiscích.
Miroslav Libicher
Co nám feministky (nechtíc) prozradily o hráčích videoher?
Co máte udělat, chce-li být zavalení výhrůžkami smrtí? Kupodivu nemusíte napsat Satanské verše, natočit Poslední pokušení Krista nebo namalovat polonahou Matku Indii. Americká mediální kritička Anita Sarkeesian se na vlastní kůži přesvědčila, že úplně stačí natočit sérii videoblogů věnovanou analýze genderových stereotypů ve videohrách.
Miroslav Libicher
Jak muslimové hajlují a šíří neonacismus
Muslimové jsou známí spojenci nacismu. Ba nejen spojenci, ale dokonce i inspirátoři - když Hitler přemýšlel, co udělat s Židy, inspiroval se koránským textem, genocidou Arménů (která byla čistě islámským aktem a vůbec nesouvisela s válečnou situací) i radami antisemitského radikála Amína Husejního, který jakožto jeruzalémský muftí (dosazený Brity) vhodně reprezentoval postoje všech muslimů od Maroka přes Albánii až po Indonésii.
Miroslav Libicher
Islamofobie předmětem kritické diskurzivní analýzy
Diskuze kolem případu dvou muslimek, které kvůli zákazu nosit šátky opustily střední zdravotnickou školu v Praze, už sice utichly, nicméně to samé nelze říct o širších diskuzích o muslimech a "anti-muslimech" z řad českých občanů. Proto jsem se rozhodl zveřejnit zde text, který se týká výše zmíněné kauzy a poodhaluje také diskurzivní strategie uživané českými odpůrci islámu.Článek je upravenou verzí mé školní práce, jejímž předmětem byla kritická diskurzivní analýza (CDA). Téma i konkrétní text k analýze jsem si zvolil sám. Jelikož jde o můj úplně první pokus o kritickou analýzu diskurzu a nemám žádné lingvistické vzdělání (studuji mediální studia), prosím čtenáře, aby si na základě tohoto textu nedělali představu ani o CDA, ani o úrovni našeho vysokého školství :)
Miroslav Libicher
O muslimské nenávisti, víře, svobodě slova a cestovních zavazadlech
Se svým blogerským kolegou Lukášem Lhoťanem poměrně vydatně komunikuji již od doby, kdy byl znám jako jakýsi neoficiální mluvčí českých "liberálních" muslimů a v přátelském duchu jsem se s ním setkal i nedlouho poté, co se stal křesťanským islamoklastem - tedy zaníceným a nekompromisním kritikem islámu. Ač se stavím značně kriticky k jeho současnému mediálnímu působení, v rámci něhož osobní spory se svým někdejším "šéfem" (a snad i přítelem) Muneebem Alrawim povýšil do roviny souboje civilizací, zatím jsem neměl potřebu reagovat na žádnou z jím vyhlášených žaboyších válek vlastním článkem. Tentokrát tak poprvé činím - ne proto, že bych současnou "kauzu" považoval za závažnější než byly ty předchozí, ale spíše proto, že chci mít po ruce nějakou ucelenou reakci, na niž bych mohl odkazovat v množících se internetových diskuzích.
Miroslav Libicher
Indické filmy, u nichž se našinec může dmout vlasteneckou pýchou
Copak vy jste nevěděli, že bollywoodské filmy se točí i v Česku, jezdí v nich česká auta a tančí česká děvčata?
Miroslav Libicher
Indická filmová klasika (konečně) na DVD
Melodrama, spektakulární taneční scény, blyštivé kostýmy a pořádná porce nadsázky - tak si spousta lidí představuje indickou kinematografii a někteří ji takto z vlastních zkušeností i znají. Ve stínu velkých indických filmových průmyslů jako je Bollywood, Kollywood a Tollywood se však skrývá i řada nekomerčních tvůrců, jejichž díla dýchají realismem, věnují se sociálním tématům a nesou podobné znaky jako například snímky nového tureckého filmu nebo íránské a rumunské nové vlny.
Miroslav Libicher
Teroristé, rozvraceči a jiní Pákistánci
...aneb Zevrubně o reprezentaci muslimů v současném bollywoodském filmu, část druhá.
Miroslav Libicher
Chvála videorekordéru a (softcore) pornografie
Nelze než litovat dnešní školou povinné mládeže, že nevyrůstala v oné euforické atmosféře 90. let minulého století, kdy byl všechen veřejný i mediální prostor doslova nasáklý vyhladovělou touhou po všem, co předchozí režim lidu upíral. V České televizi běžel Receptář pro podnikatele a slova jako "kapitalismus" a "komerce" se užívala v takových kontextech, že i malí caparti, co jejich obsahu pranic nerozuměli, tušili, že musí jít o něco nesmírně cool. Videopůjčovny a posléze i televizní kanály zaplavily americké akční filmy, jejichž hrdinům se brzy pokusil přiblížit i Jirka Krampol s Paľem Haberou. V našlapaných hitparádách si každý čágo-bélo šílenec mohl vybrat třeba mezi vlasteneckým bigbítem a neortodoxní taneční hudbou z ciziny. A co je hlavní - všechny tyto kulturní vymoženosti byly prostoupeny nahotou a erotikou.
Miroslav Libicher
Zločinci, separatisté a násilníci
...aneb Zevrubně o reprezentaci muslimů v současném bollywoodském filmu, část prvá.
Miroslav Libicher
Indický Ra.One je jako tančící terminátor
Mr. India (1987) se dokázal pouze zneviditelnit , Krrish (2006) zase většinu své mamutí síly zužitkovával k tančení či svádění děvčat a Shaktimaan (1997), jenž svých schopností nabyl díky hinduistickým meditacím a rituálům, vystupoval pouze v televizním seriálu a na stříbrné plátno se promeditovat nedokázal. Zkrátka a jednoduše - prostředí indického filmu superhrdinům nikdy příliš nepřálo. O změnu situace se pokusil nákladný a kvalitními triky podpořený snímek Ra.One, jehož recenzi v tomto článku přináším.
Miroslav Libicher
Teroristé i oběti xenofobie - muslimové očima moderního Bollywoodu
...aneb kterak muslimové oblékli arabské šátky, sestrojili islámské bomby a začali poslouchat hudbu pro uspávače hadů.
Miroslav Libicher
Půlměsíc a kladivo-muslimové očima sociálně angažovaného Bollywoodu
...aneb jak muslimové přestali pro indické filmaře představovat minulostí žijící aristokraty a stali se integrální součástí pracujícího lidu.
Miroslav Libicher
Navábové, kurtizány a teroristé - muslimové očima Bollywoodu
Billionaires, bombers, belly dancers* - tedy miliardáři, bomboví atentátníci a břišní tanečnice - to jsou tři základní stereotypy, které při zobrazování muslimů a Arabů (obě skupiny jsou v západní popkultuře soustavně mylně ztotožňovány) uplatňuje americký Hollywood a každý našinec se o tom snadno může přesvědčit při návštěvě kina nebo po zapnutí televize. Přirozeně daleko méně známý, ale o to zajímavější je vývoj, jímž si obraz muslimů prošel v historii mohutné kinematografie Indie - země, která hostí jednu z největších muslimských komunit na světě a jejíž filmová tvroba je v řadě států s muslimskou majoritou velice populární.
Miroslav Libicher
Šaháda před i za kamerou - muslimští tvůrci v Bollywoodu
Kdo četl moji blogovou minisérii 'Alláh v kraji Matky Indie' už dobře ví, že indičtí muslimové jsou nedostatečně zastoupeni v parlamentu, ve zdravotnictví, v řadách armády i police, mezi učitely... no, vlastně téměř všude. V jednom důležitém odvětví indického života však mají stoupenci Alláha a proroka Mohameda zastoupení naopak dispropočně veliké a výrazně ovlivňují jeho podobu - jedná se o indickou filmovou tvorbu.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2073x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- G. Fuller: World Without Islam
- S. Arslan: Cinema in Turkey - A New Critical History
- B. Lewis: Dějiny Blízkého východu
- P. Barša: Politická teorie multikulturalismu