Alláh v kraji Matky Indie I. - Soutok dvou moří
Akbar Veliký - nejproslulejší muslimský vládce Indie
Soužití muslimů s hinduisty však má i své stinné až tragické stránky - krvavé případy rozsáhlého komunálního násilí, extremismus, diskriminaci, či silnou pákistánsko-indickou animositu, jenž děsí svět skutečností, že obě země s minulostí čtyř vzájemných vojenských konfliktů vlastní jaderné zbraně. Ve všech těchto problémech hraje náboženství svou roli, ale jejich semeniště jdou svou složitostí a komplexností daleko za zjednodušující teze o civilizačním střetu, což je v účelových a podjatých textech, jaké se v západních médiích lavinovitě rozšířily po 11. září, často zamlčováno v zlomyslném očekávání, že znalosti čtenářů o Indii jsou příliš slabé na to, aby mohly být všechny použité intelektuální nepoctivosti a manipulace odhaleny. V této sérii článků si proto kladu za cíl působení islámu a muslimů v Indii ve stručnosti představit - ať už jde o minulost, v níž byli muslimové v Indii dobyvately a vládci, nebo současnost, v níž jsou určitým způsobem znevýhodněnou a některými i podezíranou menšinou.
Dharma a šarí'a
Hinduismus z hlediska islámských představ o náboženství představuje pravděpodobně tu vůbec nejproblematičtější a "nejskandálnější" víru, s jakou se muslimové kdy setkali. Kdyby byli militanté z řad takzvaných "islámských fundamentalistů" opravdu jen důslední vykonavači náboženských příkazů daných Koránem a Prorokovou tradicí, jejich hněv by jistě nebyl namířen především proti USA, ale právě proti Indii. Zatímco islám vyznává přisný monoteismus, v němž je nemyslitelné Boha byť jen zobrazovat či jej přirovnávat k čemukoli pozemskému, hinduisté znají neobyčejně obsáhlý panteon všemožných bohů, do kontaktu s nimi přicházejí právě prostřednictvím "model", čili soch a obrazů, a ve svých rituálech uctívají dokonce i předměty vyrobené lidmi. Že jsou některé starověké indické sakrální stavby zdobeny erotickými motivy (a vzpomeňme si ještě na hinduistickou instituci "chrámové prostitutky", dévádásí) je už jen třešničkou na dortu.
Hinduismus (samotné slovo je západního původu a v indických jazycích nemá žádný ekvivalent) je přitom souborem indické filosofie, mytologie, zvyků, tradic i právních postupů a není tak možné položit žádné ostré hranice mezi indickou kulturu a náboženství. Vlna nacionalistických autorů na počátku 20. století se jednomyslně shodla na tom, že aby byl člověk hinduistou (resp. Hindem, v hindštině a angličtině oba pojmy splývají), vůbec nemusí věřit v bohy ani žádné jiné nadpřirozeno. Jelikož kličovou součástí islámu je zase Bohem zjevený zákon (šarí'a) ustanovující detailní pravidla pro každodenní život, byli někteří intelektuálové přesvědčeni, že náboženská determinace hinduisty a muslimy nepřekonatelně rozděluje. Muhammada Alího Džinnáha, jednoho z nejsekulárnějších a nejwesternizovanějších indických politiků té doby, toto přesvědčení přímo vedlo k založení samostatného muslimského státu.
Ná koí hindú, ná koí musalmán!
V kontrastu s abrahámovskými náboženstvími, která mají svůj přísný řád (a to zejména islám a judaismus) a nárokují si patent na jedinou pravdu (zejména islám a křesťanství), je ale hinduismus neobyčejně pluralistický a přizpůsobivý. Minimálně teoreticky. Skládá se vlastně z tisíců různých sekt a je unikátní svou schopností absorbovat jiné kultury a vykládat si jiná náboženství ve vlastním světle -hinduisté si tak dokáží vedle Rámy a Ganéši klidně zařadit i Ježíše, Alláha, Buddhu, nebo klidně i Aštara Šerana. Proto se islám po příchodu do Indie částečně "hinduizoval" - adaptoval se tedy jak na kastovní systém (tedy naprosto protiislámský koncept), tak na způsoby uctívání Boha, jaké jsou v klasickém ortodoxním islámu považovány za modlářské. Indické i pákistánské muslimky dodnes rády nosí sárí, staví se laxně k povinnosti zakrývat si vlasy a sem tam se i vlní v necudně vypadajících tancích pocházejících překvapivě ze dvora muslimských Mughalů. V Indii se rovněž silně rozvinul súfijský kult světců, jejichž svatyně navštěvují zbožní muslimové i hinduisté.
Sblížení obou náboženství napomohl fakt, že v Indii hrál vždy velkou roli mystičtěji orientovaný súfismus sdílející s hinduistickým nazíráním na svět spoustu společných prvků. Objevovali se tedy muslimští učenci s upřímným zájmem o hinduismus, pro něž jeho vyznavači nebyli jen opovrženíhodnými modloslužebníky srovnatelnými s někdejšími pohanskými Kurajšovci, nepřáteli Mohameda a prvních muslimů. Všestraný perský vzdělanec al-Birúní už v 11. století postřehl, že hinduismus má daleko blíže k islámskému monoteismu než k pohanskému polyteismu, proslulý učenec a básník Kabír ve svém díle zdůrazňoval překvapivé množstvých styčných ploch, v nichž se oba náboženské systémy potkávají a mughalský princ Dara Šikhóh sepsal vlivnou knihu Soutok dvou moří, v níž na základě podobností mezi názory súfismu a hinduistického bhaktismu obhajoval názor, že hinduismus a islám představují kompatibilní a komplementární víry.
Na přelomu 15. a 16. století prohlásil paňdžábský myslitel známý dnes jako Guru Nának, že člověk by měl kráčet po stezce Boží, přičemž Bůh není ani hinduistou ani muslimem, a položil tak základy dnes pátému největšímu světovému náboženství, sikhismu, jehož kořeny vyrůstají právě z islámsko-hinduistické syntézy. Sikhismus převzal z obou náboženství i část terminologie a v jeho svaté knize, Guru Granth Sáhibu, jsou dokonce zakomponovány myšlenky učenců hinduistického a muslimského vyznání.
Sporné dědictví
Muslimský vliv zůstal v dnešní Indii patrný především ve výtvarném umění (indičtí ulemá nebyli příliš nepřátelští k zobrazování živých tvorů), hudby a architektury. Avšak také nejslavnější položky ze současné indické kuchyně mají původ v propojení hinduistického a muslimského kulinářského umění. Vznikla také urdština - jazyk, jenž je vlastně variantou hindštiny obohacené perskými a tureckými vlivy a je významný hlavně díky věhlasné urdské poezii.
Ač vztahy hinduistů s muslimy dodnes fungují na převážně dobré a plodné úrovni, jsou zároveň významně rozčeřovány jak ideologizovanými spory o interpretaci společné historie (jednoduše řečeno, vedou se disputace, zda-li toho muslimové Indii více dali, nebo více zničili), tak agresivními a protisekulárními myšlenkovými démony, jímž je na jedné straně modernitu odmítající islamismus a na druhé straně hinduistický náboženský nacionalismus, nedávající mnoho perspektiv na plnohodnotný život v Indii těm, jejichž víra nevychází z dharmických tradic subkontinentu. Ale o tom až příště.
Miroslav Libicher
Japonští pornoherci se počítají na desítky. Zahraniční zájemci o jejich práci na miliony
Provozovatelé anglojazyčných webů, které se věnují japonské pornografii, uvádějí, že velmi často dostávají zprávy od mužů z celého světa, kteří se zcela vážně ptají, co mají dělat, aby mohli v Japonsku působit jako pornoherci.
Miroslav Libicher
Visa a MasterCard chrání naši počestnost - hanbaté filmy z Japonska už si nekoupíme
Hlavním světovým regulátorem trhu s pornografií nejsou zákonodárci, ale provozovatelé platebních služeb.
Miroslav Libicher
Yua Mikami – idol z filmů pro dospělé
...aneb o nejvýznamnější světové pornoherečce, kterou jste (nejspíš) dosud neznali a znát byste ji měli.
Miroslav Libicher
Kapitán Irák zasahuje aneb komiksoví hrdinové ve službách ideologie a propagandy
Původně školní esej, která si klade za cíl představit na konkrétních příkladech různé způsoby, jakým je v komiksu zachycována, šířena či reflektována ideologie a jak je médium komiksu využíváno pro propagandistické účely.
Miroslav Libicher
Kterak Indové kolonizují Západ
...aneb (původně školní) esej mapující užívání "cool estetiky" v hindském populárním filmu.
Miroslav Libicher
"Co máš pod tou blůzkou?"
...aneb o filmové cenzuře v Indické republice a jejích ideologických východiscích.
Miroslav Libicher
Co nám feministky (nechtíc) prozradily o hráčích videoher?
Co máte udělat, chce-li být zavalení výhrůžkami smrtí? Kupodivu nemusíte napsat Satanské verše, natočit Poslední pokušení Krista nebo namalovat polonahou Matku Indii. Americká mediální kritička Anita Sarkeesian se na vlastní kůži přesvědčila, že úplně stačí natočit sérii videoblogů věnovanou analýze genderových stereotypů ve videohrách.
Miroslav Libicher
Jak muslimové hajlují a šíří neonacismus
Muslimové jsou známí spojenci nacismu. Ba nejen spojenci, ale dokonce i inspirátoři - když Hitler přemýšlel, co udělat s Židy, inspiroval se koránským textem, genocidou Arménů (která byla čistě islámským aktem a vůbec nesouvisela s válečnou situací) i radami antisemitského radikála Amína Husejního, který jakožto jeruzalémský muftí (dosazený Brity) vhodně reprezentoval postoje všech muslimů od Maroka přes Albánii až po Indonésii.
Miroslav Libicher
Islamofobie předmětem kritické diskurzivní analýzy
Diskuze kolem případu dvou muslimek, které kvůli zákazu nosit šátky opustily střední zdravotnickou školu v Praze, už sice utichly, nicméně to samé nelze říct o širších diskuzích o muslimech a "anti-muslimech" z řad českých občanů. Proto jsem se rozhodl zveřejnit zde text, který se týká výše zmíněné kauzy a poodhaluje také diskurzivní strategie uživané českými odpůrci islámu.Článek je upravenou verzí mé školní práce, jejímž předmětem byla kritická diskurzivní analýza (CDA). Téma i konkrétní text k analýze jsem si zvolil sám. Jelikož jde o můj úplně první pokus o kritickou analýzu diskurzu a nemám žádné lingvistické vzdělání (studuji mediální studia), prosím čtenáře, aby si na základě tohoto textu nedělali představu ani o CDA, ani o úrovni našeho vysokého školství :)
Miroslav Libicher
O muslimské nenávisti, víře, svobodě slova a cestovních zavazadlech
Se svým blogerským kolegou Lukášem Lhoťanem poměrně vydatně komunikuji již od doby, kdy byl znám jako jakýsi neoficiální mluvčí českých "liberálních" muslimů a v přátelském duchu jsem se s ním setkal i nedlouho poté, co se stal křesťanským islamoklastem - tedy zaníceným a nekompromisním kritikem islámu. Ač se stavím značně kriticky k jeho současnému mediálnímu působení, v rámci něhož osobní spory se svým někdejším "šéfem" (a snad i přítelem) Muneebem Alrawim povýšil do roviny souboje civilizací, zatím jsem neměl potřebu reagovat na žádnou z jím vyhlášených žaboyších válek vlastním článkem. Tentokrát tak poprvé činím - ne proto, že bych současnou "kauzu" považoval za závažnější než byly ty předchozí, ale spíše proto, že chci mít po ruce nějakou ucelenou reakci, na niž bych mohl odkazovat v množících se internetových diskuzích.
Miroslav Libicher
Indické filmy, u nichž se našinec může dmout vlasteneckou pýchou
Copak vy jste nevěděli, že bollywoodské filmy se točí i v Česku, jezdí v nich česká auta a tančí česká děvčata?
Miroslav Libicher
Indická filmová klasika (konečně) na DVD
Melodrama, spektakulární taneční scény, blyštivé kostýmy a pořádná porce nadsázky - tak si spousta lidí představuje indickou kinematografii a někteří ji takto z vlastních zkušeností i znají. Ve stínu velkých indických filmových průmyslů jako je Bollywood, Kollywood a Tollywood se však skrývá i řada nekomerčních tvůrců, jejichž díla dýchají realismem, věnují se sociálním tématům a nesou podobné znaky jako například snímky nového tureckého filmu nebo íránské a rumunské nové vlny.
Miroslav Libicher
Teroristé, rozvraceči a jiní Pákistánci
...aneb Zevrubně o reprezentaci muslimů v současném bollywoodském filmu, část druhá.
Miroslav Libicher
Chvála videorekordéru a (softcore) pornografie
Nelze než litovat dnešní školou povinné mládeže, že nevyrůstala v oné euforické atmosféře 90. let minulého století, kdy byl všechen veřejný i mediální prostor doslova nasáklý vyhladovělou touhou po všem, co předchozí režim lidu upíral. V České televizi běžel Receptář pro podnikatele a slova jako "kapitalismus" a "komerce" se užívala v takových kontextech, že i malí caparti, co jejich obsahu pranic nerozuměli, tušili, že musí jít o něco nesmírně cool. Videopůjčovny a posléze i televizní kanály zaplavily americké akční filmy, jejichž hrdinům se brzy pokusil přiblížit i Jirka Krampol s Paľem Haberou. V našlapaných hitparádách si každý čágo-bélo šílenec mohl vybrat třeba mezi vlasteneckým bigbítem a neortodoxní taneční hudbou z ciziny. A co je hlavní - všechny tyto kulturní vymoženosti byly prostoupeny nahotou a erotikou.
Miroslav Libicher
Zločinci, separatisté a násilníci
...aneb Zevrubně o reprezentaci muslimů v současném bollywoodském filmu, část prvá.
Miroslav Libicher
Indický Ra.One je jako tančící terminátor
Mr. India (1987) se dokázal pouze zneviditelnit , Krrish (2006) zase většinu své mamutí síly zužitkovával k tančení či svádění děvčat a Shaktimaan (1997), jenž svých schopností nabyl díky hinduistickým meditacím a rituálům, vystupoval pouze v televizním seriálu a na stříbrné plátno se promeditovat nedokázal. Zkrátka a jednoduše - prostředí indického filmu superhrdinům nikdy příliš nepřálo. O změnu situace se pokusil nákladný a kvalitními triky podpořený snímek Ra.One, jehož recenzi v tomto článku přináším.
Miroslav Libicher
Teroristé i oběti xenofobie - muslimové očima moderního Bollywoodu
...aneb kterak muslimové oblékli arabské šátky, sestrojili islámské bomby a začali poslouchat hudbu pro uspávače hadů.
Miroslav Libicher
Půlměsíc a kladivo-muslimové očima sociálně angažovaného Bollywoodu
...aneb jak muslimové přestali pro indické filmaře představovat minulostí žijící aristokraty a stali se integrální součástí pracujícího lidu.
Miroslav Libicher
Navábové, kurtizány a teroristé - muslimové očima Bollywoodu
Billionaires, bombers, belly dancers* - tedy miliardáři, bomboví atentátníci a břišní tanečnice - to jsou tři základní stereotypy, které při zobrazování muslimů a Arabů (obě skupiny jsou v západní popkultuře soustavně mylně ztotožňovány) uplatňuje americký Hollywood a každý našinec se o tom snadno může přesvědčit při návštěvě kina nebo po zapnutí televize. Přirozeně daleko méně známý, ale o to zajímavější je vývoj, jímž si obraz muslimů prošel v historii mohutné kinematografie Indie - země, která hostí jednu z největších muslimských komunit na světě a jejíž filmová tvroba je v řadě států s muslimskou majoritou velice populární.
Miroslav Libicher
Šaháda před i za kamerou - muslimští tvůrci v Bollywoodu
Kdo četl moji blogovou minisérii 'Alláh v kraji Matky Indie' už dobře ví, že indičtí muslimové jsou nedostatečně zastoupeni v parlamentu, ve zdravotnictví, v řadách armády i police, mezi učitely... no, vlastně téměř všude. V jednom důležitém odvětví indického života však mají stoupenci Alláha a proroka Mohameda zastoupení naopak dispropočně veliké a výrazně ovlivňují jeho podobu - jedná se o indickou filmovou tvorbu.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2073x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- G. Fuller: World Without Islam
- S. Arslan: Cinema in Turkey - A New Critical History
- B. Lewis: Dějiny Blízkého východu
- P. Barša: Politická teorie multikulturalismu