Yua Mikami – idol z filmů pro dospělé

...aneb o nejvýznamnější světové pornoherečce, kterou jste (nejspíš) dosud neznali a znát byste ji měli. 

Japonština sice zná výraz „porno“ (???), ale jelikož je Japonsko zemí zaslíbenou eufemismům, tak se tam audiovizuální pornografie nejčastěji označuje anglickou zkratkou AV (tedy adult video - video pro dospělé). Ženy v takových snímcích vystupující pak bývají označovány za „AV idoly“. Toto pojmenování záměrně přirovnává erotické modelky k mainstreamovým popkulturním celebritám, podobně jako to činí na západě běžně užívané slovo pornohvězda (srov. "filmová hvězda", "rocková hvězda" atd). Idol je totiž v japonské popkultuře specifický typ populární osobnosti, spjatý nejvíce s tamní hudební scénou.

V posledních letech se prosazují i jiná vzletná označení pro hlavní hrdinky japonských pornofilmů, například „sexy herečka“ (???—??). Nicméně pro osmadvacetiletou Yuu Mikami jsou slova „idol“ či „hvězda“ podstatně přiléhavější. Pravděpodobně žádné jiné pornoherečce z jakékoli země se nikdy předtím nepodařilo dosáhnout tak masivní popularity, která by dalece přesahovala publikum samotných pornofilmů. Zároveň lze na jejím příkladu ukázat, kterými směry se vůbec současná japonská pornografie, v zásadě jediná významná alternativa k pornografii americko-evropské, ubírá. 

Celebrita, co točí porno

Od svého pornografického debutu v roce 2015 do dnešního dne natočila Yua Mikami více jako 70 titulů obsahujících asi 200 hodin materiálu, přičemž se v silně konkurenčním produkčním prostředí, kde si každoročně zhruba třetinu celkových prodejů ukusují neustále přicházející debutantky, posouvá stále k  vyšším příčkám a nyní nepochybně patří k nejpopulárnějším pornoherečkám v Japonsku. Její popularita ale nekončí za dveřmi obchodů s erotickým zbožím. Yua Mikami vystupuje v mainstreamových zábavných pořadech, stále se snaží vracet se ke zpěvu a tanci, provozuje vlastní značku dámského oblečení miyour's a se třemi miliony followerů na Instagramu i TikToku rovněž patří k významným japonským influencerům. Její početní fanoušci (a fanynky!) pochopitelně mají pomyslnou základnu v Japonsku a poté ve státech východní a jihovýchodní Asie, nicméně snadno mezi nimi najdeme například obyvatele Indie, Brazílie, nebo třeba Ázerbájdžánu.

Nyní možná není zřejmé, v čem má být mainstreamový přesah Yuy Mikami odlišný od jiných známých pornohereček. Ostatně, například taková Dolly Buster či Paula Wild se – nejspíše v rámci porevolučního nadšení ze všeho zavánějícího dlouho zapovězeným Západem – také dostaly do televizních talkshow, vystupovaly v mainstreamových filmech, nebo se pokoušely nahrávat hudební alba. Ještě nedávno mezi českými pornoherečkami lovila TV Nova, když potřebovala obsadit epizodní svlékací role v seriálovém Kameňáku. Podobné pozornosti se dostalo také jejich slavnějším americkým kolegyním typu Jenny Jameson či Sashi Grey. Kanaďanka Sunny Leone po konci své pornografické kariéry dokonce úspěšně zakotvila v šoubyznysu konzervativní Indie. Nakonec i japonské pornoherečky se už mnoho let objevují jako divácké atrakce v hongkongských či třeba indonéských filmech a vystupují v J-popových skupinách svázaných s pornografickým průmyslem jako je T?Project nebo Ebisu Muscats.

Všechny jmenované případy ovšem mají společné jedno – pornoherečky se v mainstreamové popkultuře dosud objevovaly v silné návaznosti na svou kariéru v erotickém průmyslu a plnily roli sexsymbolů. Yua Mikami se ale ve svých mainstreamových aktivitách nesvléká, nesnaží se působit vyzývavě a netěží z nějaké „skandální“ image. Všechny její další aktivity jsou vlastně oddělené od vystupování v pornografických filmech. Jak poznamenává jeden z internetových fanoušků, Yua Mikami dnes není pornohvězda, co se objevuje v mainstreamu, ale spíše celebrita, co zároveň točí porno.

Svým způsobem takové tvrzení dokládá i úctyhodný počet ženských fanynek, které Yua Mikami získala. Některé obzvláště zapálené se pohybují i na sociálních sítích, sama pornoherečka však uvádí, že nejvíce aktivní bývají na akcích pro fanoušky, kde údajně tvoří až polovinu příchozích. Pro velkou část těchto žen přitom není Yua objektem nějakého sexuálního zájmu, ale více právě obdivovanou influencerkou udávající styl v líčení či oblékání. Ostatně, přirovnání k Yue Mikami dokáží japonské influencerky vnímat jako lichotku. Nechci být předsudečný, ale obávám se, že s Dolly Buster by to pravděpodobně analogicky nefungovalo.

Podobná míra společenské akceptace rozhodně není samozřejmostí. Japonsko je jediná asijská země, v níž je distribuce i výroba pornografie legální, přičemž i tam je toto mediální odvětví spojeno s nezanedbatelnou mírou regulace a společenské stigmatizace. Aktivity v erotickém průmyslu tak Yue Mikami naopak občas uškodily – zejména její K-popová skupina Honey Popcorn narazila na nevraživost představitelů korejského šoubyznysu, kteří ambice pornoherečky ze zahraničí vnímali jako ohrožení image K-popu jako takového.

Stydlivá princezna z království J-popu

Yua Mikami je skutečnou celebritou nyní, nicméně vydávána za ni byla již v roce 2015, kdy do světa pornografického průmyslu vstupovala prostřednictvím videa s poněkud nintendovským názvem Princess Peach. Za ním stála společnost Muteki, která svou značku buduje právě na natáčení pornografických videí s údajnými celebritami. Těmi jsou ve většině případů nepříliš významné fotomodelky (gravure idols), nad nimiž Yua Mikami co do mediální popularity přeci jen výrazně čněla. Pod jménem Momona Kito totiž nedlouho předtím vystupovala v populární J-popové skupině SKE48.

Přestup z popové hudby do pornografie nebyl až tolik skandální záležitostí, jak se to může jevit nezasvěcenému českému čtenáři. Yua / Momona patřila k méně známým členkám SKE48 a je třeba mít na paměti, že J-popové skupiny jsou čistě komerční projekty pečlivě plánované kravaťáky s excelovskými tabulkami. Samotné „idoly“ jsou tak spíše dělníky a dělnicemi v pomyslných továrnách než romantickými umělci. Přesto se rozhodně nejednalo o běžnou záležitost.

Ač se to z marketingových důvodů zastírá vymyšlenými životními příběhy, velká část japonských pornohereček se nepřekvapivě rekrutuje z pracovnic barvitého japonského sexuálního průmyslu. Šoubyznysová minulost hlavní aktérky tak bezpochyby k videu přitáhla mnoho pozornosti. Společnost Muteki si to dobře uvědomovala, a tak Princess Peach začíná inscenovanou tiskovou konferencí, na níž bývalá popová hvězdička oznamuje svůj debut ve „filmech pro dospělé“ a následně je zahlcena novinářskými dotazy na své sexuální preference.

Yua Mikami podle vlastních slov neplánovala v pornografické kariéře po natočení Princess Peach nijak pokračovat, ale masivní pozitivní ohlas ji přivedl ke změně názoru. Video se stalo dosud největší komerčním úspěchem pro Muteki a zároveň jedním z nejúspěšnějších pornovideí daného roku. Narůstající popularita Yuy Mikami v následujících letech zpětně dosvědčuje, že tehdy nešlo jen o nějaké bezprostřední bulvární nadšení s krátkým trváním. Yua už od začátku přesvědčila, že je schopná velmi dobře reagovat na očekávání publika a dokázala nabídnout to, co má být hlavní atrakcí japonských pornografických debutů – požitek ze sledování navenek nevinné a nezkušené dívky, která s roztomilou stydlivostí objevuje svět sexu.

Vstříc preferencím fanouškům japonské pornografie, které kromě Asiatů tvoří také muži nespokojení s podobou pornografie euroamerické, vychází Yua Mikami i nadále. V civilu působí jako sympatická dívka od vedle, ale před objektivy se dokáže efektivně stylizovat tak, aby přesně vystihovala současné asijské ideály feminity. V japonských představách o ženské kráse je před provokativní sexuální vyzývavostí upřednostňována roztomilost, křehký dívčí vzhled a bezstarostná mladická osobnost. Yua tyto japonské ideály kombinuje s noblesní evropskou módou a dokáže udržovat balanc mezi stylizací a přirozeností. Jestliže na instagramových fotkách vypadá jako rozmazlovaná princezna, v rozhovorech působí jako skromná a přemýšlivá žena. Změna účesu, srovnané zuby a vyzrálejší obličej jsou také tím jediným, co ji vzhledově odlišuje od jejích teenagerských let. Pokud kdy absolvovala nějaké plastické operace, jednalo se zjevně jen o drobné, sotva znatelné zásahy, což dnes v japonském pornoprůmyslu přestává být samozřejmostí.

Yua Mikami zmiňuje, že se snaží sledovat ty nejúspěšnější pornoherečky, aby se od nich mohla učit. Největším a nejzjevnějším vzorem je pro ni zcela jistě její kamarádka Kirara Asuka, která svou jedenáctiletou pornografickou kariéru ukončila v roce 2018. U ní se Yua inspiruje v budování své image, v mainstreamových aktivitách i v druhu herectví, kdy se řečí těla a mimikou snaží vytvářet erotické napětí i ve scénách, které přímo nezobrazují sex.

Yua ve vanilkovém nebi

Nadšení, které Yua Mikami mezi příznivci japonské pornografie budí, pochopitelně není zcela univerzální. Část fanoušků poukazuje na skutečnost, že ač se Yua těší největší popularitě a má nejlépe vybudovaný celkový osobní brand, jiné pornoherečky ji překonávají ve fyzické atraktivitě, hereckých výkonech i v zajímavosti a pestrostí snímků, v nichž vystupují.

Je nepochybným faktem, že zejména v posledních dvou letech působí snímky s Yuou Mikami poněkud konzervativně a suše. Yua si pravděpodobně nechce odvázanějšími praktikami odcizit ženské publikum a poškodit si pečlivě opečovávanou image. I po odchodu z pornografické branže chce být ostatně nadále součástí šoubyznysu a minulost v pornu v Japonsku představuje významnou stigmatizující zátěž sama o sobě. Z velké části je ale podoba jejích filmů daná spíše obecnými trendy, jimiž se hlavní proud japonské pornografie řídí.

Zcela v rozporu s rozšířenými mýty o úchylné povaze Japonců a bizarnosti jejich popkultury, je totiž japonské porno opravdu hodně znatelně krotší a cudnější než to západní; alespoň pokud se bavíme o převažující produkci těch největších společností. Vlastně se dá říct, že japonská pornografie je jakýmsi zrcadlově převráceným odrazem pornografie americké. Zatímco v Americe se autocenzura vztahuje na domněle perverzní náměty a motivy (například incest), Japonsko není střídmé v zobrazování fantazií, nýbrž samotných sexuálních praktik. Mezi ty kontroverznější přitom řadí například i anální nebo lesbický sex.

Yua Mikami navíc patří do nejelitnější kategorie pornohereček, které mají uzavřenou exkluzivní smlouvu s konkrétní produkční společností. Ty se natáčení jakéhokoli tvrdšího obsahu účastní opravdu jen velmi raritně. Jejich pozice je v mnohém analogická k pozici filmových hvězd v hollywoodském studiovém systému, kdy tvoří hlavní magnet na diváky a jako takové vlastně nikdy nevypadávají z předem promyšlené role, jenž jim byla přisouzena. Vydávají zpravidla jeden snímek s celovečerní stopáží měsíčně a po zbytek času se věnují propagačním aktivitám. Yua Mikami po svých začátcích u Muteki zakotvila u komerčně suverénně nejúspěšnější společnosti S1, která svou strategii staví právě na souboru atraktivních exkluzivních hereček, vanilkovém sexu a cudně estetické prezentaci. Na přebalech disků od S1 se například často neobjevuje ani nahota a náhodný kolemjdoucí by podle nich nejspíše ani nehádal, že uvnitř najde pornofilm.

Stojí též za zmínku, že Yua Mikami do japonského pornoprůmyslu nastoupila v době, kdy na základě různých vnějších tlaků začínal produkovat opatrnější díla, což se nevyhnulo ani menším společnostem původně orientovaným na fetišistická témata. Tento trend nejspíše dosáhl vrcholu v roce 2017 v souvislosti s několika souběžnými mediálními skandály, na které mohutný průmysl zareagoval výrazným zpřísněním autoregulačních kodexů a také zavedením hrubší, více zakrývající formy pixelizace genitálií.

Konec starých časů?

Jelikož se Yue Mikami mimořádně daří na všech frontách, ve světě pornografie už se pohybuje více jak šest let a pomalu se přibližují její třicáté narozeniny (které sama označuje jako mezní věk, kdy se chce vdát a založit rodinu), její fanoušci nervózně očekávají, kdy pornografické filmy natáčet přestane. Opuštění pornografického průmyslu pro ni podle všeho bude daleko jednodušší než pro většinu ostatních japonských pornohereček, neboť si svou snaživostí, profesionální sebeprezentací a zejména šikovným nakládáním se sociálními sítěmi a jejich publikem dokázala vybudovat dostatečný věhlas, jenž od její erotické kariéry není přímo odvislý.

Má tak nepochybně lepší pozici než třeba její služebně starší kolegyně, legendární Ai Uehara, která během své aktivní kariéry éru prudkého rozkvětu sociálních sítí těsně minula. Nyní se jako youtuberka ke své minulosti vztahuje s určitou rozpolceností - na jednu stranu se k ní zcela otevřeně hlásí a láká diváky na provokativní clickbaitové náhledové fotografie i povídaní o sexu, na straně druhé nechala z distribuce stáhnout všechna svá pornovidea a nějakou dobu bojovala i s nadrženeckými komentáři fanoušků, kvůli nímž byl její kanál demonetizován.

Také lze říct, že neexistuje žádná japonská pornohvězda, která by dnes pro Yuu Mikami byla bezprostřední rivalkou či možnou nástupkyní. První zmíněná role původně patřila vnadné a populární fotomodelce Shoko Takahashi, nicméně ta nechtěla či nedokázala své fanoušky náležitě oslovovat i mimo pornofilmy samotné. Za možnou nástupkyni Yuy Mikami je někdy označovaná okatá Riri Nanatsumori, která si nezanedbatelný počet fanoušků získala už před řadou let jako moderátorka a modelka z časopisů pro teenagery. I u ní je však otázkou, zda dovede projevit stejnou píli a šikovnost.

Vzhledem k tomu, že dnes se japonský pornografický průmysl nejspíše nachází na prahu dalších výrazných změn, kdy dochází k postupnému rozkladu dříve v podstatě centralizovaného distribučního systému a stále více pozornosti si získává pornografie amatérská, není zcela vyloučené, že odchod Yuy Mikami bude zároveň symbolickým uzavřením jedné éry.  

Toto je původní, neredigovaná verze textu, který v odlišné redakční úpravě (a zkrácený) vyšel na webu Houpací Osel.